Bureňgenetíka ságo etúdi genétiski ödhprÿnňasti Bureňtáalù. Bureňtáale ma vèliki vèliki sodau: tàki, uqili ÿ mìłxi. Ci ságo resultát raugrštaqest interàksï möt dyrdhë kultúrakùm, som Japântáale, Amerikántáale, Inuitqë ÿ Negritoqë (ö Melanésîùm).
Typqë[]
Ithrja[]
Bureň föšt bibuddi negritotáalum, som ändå bü Uxašcù. Negritotáalum dèlnit štaursu mežd Melanésitáalum ałe ságo łit mìłxiri tałła. K'åindh pråxtínd Inuitaleuttáale, som mit'ini mák'u qytóan Uškárù, ałe así crappymicwù Ankélot'apcum. K'åindh pråxtínd Asíatáale (ödh Japânum ÿ Càinemum). 1100-raugrštaqan Japântáale invadérudit Bureňu ÿ lèmnuni vaù genétiski resultátake åsji. 1883-raugrštan Amerikántáale invadérudit Bureňu; Amerikántáale xwùktaxsudit vèlik Bureňbrustuqü ÿ så lèmnuni así vaù genetíku, su mìlxitáale.
Klassifikàtsia[]
Iêk łátoskì ma rasiál klassifikàtsia åsji.
Ankélot'apca[]
Rejskámpoqë, som C'ö 'P' Ût Añ c'a í, ságo takavíhki nomádtáale.
- Aleutnë
- Ancaleutnë: Ságöł netakavíhki táale, som aùprÿnef inuittáali ÿ ma vèliki łit negritoštaursu ÿ asíakištaursu åsjume. C'a í táale ma normál łit ìkis hnapu mežd hnapkiqùm gèi pá łit daun. Molnruščeň ságo tàkiù ojótlwïs ÿ úščeň ságo ojótlwù natúis.
- Àscaleutnë: Ságöł netakavíhki táale, som tłahuápa ancaleutnë vèlik, ałe ma łit mér negritoštaursu ÿ łit nemér asíakištaursu åsjume. C'a í táale ma łit ìkis, ałe gèi hnapu mežd hnapkiqùm vèliki łit daun. Molnruščeň ságo tàkiù ojótlwis ÿ úščeň ságo ojótlu.
- Bartaleutnë
- Hàrxisë
- Kòbaleutnë
- Mèłanë
- Uxašcaleutnë
- Šcansë
- Džùwišnë
- Evropákë
- Amerikánkë
- Minibàrkë
- Dÿrdhë pá röftšodas
- Asíakë
- Dÿrdhë
- Rejskámpoqë: Ságöł mykefötakavíhki nomádtáale, som tàlu masterdijålektu å neurku; ma negùto kantaqü. C'a í táale ma vèliki takavíhki ìkis hnapu mežd hnapkiqùm håni ÿ daun. Molnruščeň ságo tàki ÿ úščeň ságo tàki pá ojótlu.
- Röftšodas